Adopce - proces zahájen!
Krásné pondělní ráno všem! Musím se přiznat, že si ten výhled z okna opravdu užívám a jsem ráda, že letos je tolik sněhu i tady v Praze. S manželem nás tento týden čeká psychologická konzultace ohledně adopce, a proto jsem se rozhodla pokračovat ve vyprávění našeho příběhu.
Pokud vás zajímá naše cesta k adopci od začátku klikněte zde
Na konci srpna jsme se vydali na cestu k děťátku s názvem ADOPCE. Jako první jsme napsali do neziskové organizace Středisko náhradní rodinné péče, kde jsme požádali o seznam odborné literatury a kazuistik na toto téma, abychom získali přehled, jak to chodí a co můžeme očekávat.
Za pár dní jsme dostali odkazy a názvy různých publikací, které jsme postupně četli (a některé ještě čteme 😉). Seznam, který jsme dostali, dávám dolů pod článek.
Protože po přečtení základních dokumentů se nám adopce zdála stále lepším nápadem, rozhodli jsme se, že to oznámíme těm nejdůležitějším - naší rodině. Musím se přiznat, že takto nervózní jsem snad ještě nebyla... o to víc mě překvapilo, s jakým pochopením a vlídností naši zprávu přijali. Samozřejmě se doptávali na všechny podrobnosti, jak to chodí, jaké miminko si přejeme apod. Byli jsme rádi, že jsme si toho už dopředu tolik načetli a mohli jim tak na téměř všechny dotazy odpovědět. Ano, přišla otázka i na to, jestli určitě přece jenom nechceme zkusit IVF, ale zavrhli jsme to s tím, že nikdy neříkej nikdy. Akorát v tuto chvíli tuto možnost prostě nepřipouštíme. (Tím to ale neskončilo, tento dotaz dostávám v pravidelných intervalech ještě dnes 😤😆). Jinak ale byli všichni rádi, že se vydáváme cestou, která má jistější konec a jsme tím pádem klidnější a spokojenější.
Když jsme to měli takto "schválené" i od rodiny, rozhodli jsme se celý proces zahájit. Stáhli jsme si formuláře a dotazníky ze stránek městské části a začali vyplňovat, sepisovat svůj osobní životopis a hledat fotky, na kterých jsme vyfoceni spolu, jsme tam vidět celí a nemáme žádné brýle anebo čepici - to nám zabralo asi nejdelší dobu 😅😅😅
Jaké bylo vyplňování formulářů, a jak jsme se cítili, když k nám domů na návštěvu přišla sociální pracovnice? To vše sepíšu do dalšího článku :)
Publikace o adopci:
Základní informace o osvojení. Dítě v NRP očima pediatra
Tereza Kratochvílové - Holka ze sekáče
Dagmar Zezulová - Domov je místo, odkud tě nevyhodí
Miroslava Striová - Děti, které se rodí v srdci
Ludmila Janáková - Dary se přece nevracejí
Sama bych se v nebi bála
Děkuji všem za podporu, koho téma adopce zajímá, budu ráda, když kliknete vlevo na ODEBÍRAT. Moc díky 😍
Vaše Týna ❤
Komentáře
Okomentovat