Můj vyhraný boj s lektorováním

Krásné slunečné pondělí! Já dopíjím svou ranní kávu a při té příležitosti vám sem sepisuju článek, který by mě před pár lety nikdy nenapadl, že ho budu psát... Jedná se totiž o můj vyhraný boj s lektorováním/prezentováním.

Ještě na gymplu a na vysoké škole pro mě jakékoliv prezentování před třídou znamenalo neuvěřitelný stres, kvůli kterému jsem nemohla spát i několik nocí dopředu. Ve chvíli prezentování jsem se neskutečně třásla, nemohla jsem se nadechnout - podle toho taky mé věty zněly - nadechla jsem se třeba 3x za větu. Nemohla jsem vůbec přemýšlet a měla jsem ledové ruce. Zkrátka jsem byla absolutně paralyzovaná a neschopná čehokoli..

Ve 23 letech jsem začala pracovat v neziskové organizaci, která se soustředí na výuku češtiny dětí s odlišným mateřským jazykem. Součástí mé práce je i školení pedagogů mateřských škol.

Osobně mám moc ráda výzvy a jen tak před něčím necouvnu. I proto jsem do toho byla ochotná jít i přes mé dosavadní zkušenosti. S mojí kolegyní, od které jsem semináře přebírala, jsme se dohodly, že začnu pozvolna. Nejdříve jen krátký např. 30 minutový vstup v celém semináři - zbytek vedla kolegyně. Potom jsem vedla půlku semináře (1,5 hodiny) a po pár měsících už celý.

Samozřejmě můj stres nepřešel všechen naráz. Nikdy nezapomenu na svůj první celý seminář - taky jsem nespala, bylo mi strašně špatně a při lektorování jsem byla zpocená úplně všude a po semináři jsem myslela, že snad omdlím...

Velký zlom přišel, když jsem jela lektorovat do Brna a já byla nervozní z tý cesty - stihnu vlak, nastoupím do správnýho?😁, stihnu s tim kufrem a  všemi věcmi vystoupit?, jak na nádraží poznám paní učitelku, která pro mě dojela?🙈  Byla jsem z toho všeho tak na nervy, že při cestě v autě z nádraží se mi neskutečně ulevilo a já neměla žádné myšlenky na stres z lektorování. To potom šlo jako po drátkách a dokonce jsem si ho užila!😵👀 Ještě cestou vlakem domů jsem tomu nemohla uvěřit.

Od té doby se to stále zlepšuje - nejhorší je vždy začátek, než to člověk "vykopne". Ale pak to už jde celkem hladce.

Zde jsou moje tipy, u kterých jsem vypozorovala, že mi pomáhají:

• mít svou prezentaci (ne od někoho vytvořenou)
• důkladně to téma znát a cítit se v něm dobře
• nějaký rituál, uvolnění v začátku semináře - např. položit nějakou otázku účastníkům
• když něco nevím, přiznat to - není v našich silách vědět úplně vše
• najít si kývače - to velmi doporučuju, je to úžasně uklidňující, když někdo při vašem lektorování pokyvuje a žádný strach - vždy tam nějaký je 😊
• moderovat diskuze - nenechat je sklouznout někam, kam nechceme
• být lidský a chovat se přirozeně - nikdo z účastníků nestojí o to, aby se lektor choval povýšeně a strojeně.

Jak jste na tom s prezentováním vy? Stresuje vás to, nebo o tom ani "nevíte"?

Mějte se krásně 

Vaše Týna ❤